Ellamathe, zahrady soch
Ve smaragdove zeleni utopeny
Ztraceny pod safirovou stenou
Miaarin'ne, matky vod
Maloombrova housti
Skryvaji sva tajemstvi
Tajemstvi mramoru, zuly
A dovednych rukou mistru davnych veku
Jen malokdo navstivi tato mista
Vsak ten, kdo to udela,
Jednou se vrati
Aby obdivoval to, na co zapomnel
Sochy a sosky,
Starsi nez cas zdaji se byt
Nikdo si nevzpomene dnes
Kdo stvoril je...
Ruce to umele zajiste byly
Krajkovi kamennemu
Zivot jakoby vdechly
Pojdte a poslyste pribehy staleti
Tam, pod kmenem Ca'ombu
V tichem, tmavem stinu
Sousosi milencu v obeti
Z tmaveho mramoru, skryva se
Tak jako oni,
Za sveho zivota
Skryvat se museli a prece jeden druheho milovali
Zradou pak zakernou, krutou a krvavou,
Milenci zrazeni
Prave tam, pod Ca'ombovym kmenem
Zemreli, nenavideni svetem
Jeden druhemu v naruci
Tam pod tou skalou
Z modrave zuly
Socha matky
Ktera ztratila sve jedine dite
V zoufalstvi prosi nemilosrdny vodopad
Aby i ji si vzal
Vsak on, osudem hnan
Odmita jeji obet
A tak tu stoji, od nepameti a ceka
Az jednou osud se ustrne
O kousek dal,
V kvetnate louce
Jakoby deti si hraly
Stastne a usmevave
Z bileho mramoru
Krajky lehounce tepane
Prestastna jich maminka
Ve stinu stromu
Pozoruje, jak jeji deti rostou
A citi jich lasku
Omselych balvanu
Skupinka opodal
Starcu moudrych snem pripomina
Tech, kteri vedi,
Co je to svet,
Jak chutna laska,
A boli zal,
Jak strasna je valka
A nadeji ze deti jsou
Starci a moudri muzi
Oni vedi...
Navzdy tu v kameni jejich moudrost je
A zas dalsi milenci
Tentokrat stastnejsi
Z ruzove zuly
Mistr je zastihl
Snad zamerne
Snad nahodou
Pri milovani
Nezne ji hladi po bocich
Ona ruckou svou po jeho skranich
Navzdy tu spojeni
Slasti lasky prozivaji
Pohled, tam,
Ve vetvich
Mesic vychazi
Svymi modrymi paprsky
Zaleva mekce udoli
Z laguny vodopadu
Jemna mlha stoupa
Hali mne a hali tebe
Jen naznakem oparu
Milenci, konecne sami,
Svym hram venuji se
Hladim te po vlasech a septam
Neni osud, jsou jen lide
Jsme jen my
|
